Když je nám deset roků,
zdá se nám,
že se náš sen vyplní.
To se tak dětským očím může stát.
Na dlsách ruky svět se zdá,
sníme,
sníme tisíckrát.
Ještě jsou krásná léta před námi,
ještě se můžem rozhlídnout.
Věříme, že se může všechno stát,
že stačí ruku stáhnout víč,
sníme,
sníme.
Já šel dál a dál,
sen se blízko stál, lehko se zrácí,
snadno se vzávají.
Já šel dál a dál,
ještě blíž se stál, do sny vzává,
toho usmávaní.
Ještě jsou krásná léta před námi,
ještě se můžem rozhlídnout.
Už celá léta radám naslouchám,
těch,
co mě míjí, jsem se bál,
už ten prác,
už ten prác.
Já šel dál a dál, sen se blízko stál,
lehko se zrácí,
snadno se vzávají.
Já šel dál a dál,
ještě blíž se stál, do sny vzává, toho usmávaní.
Že nám deset roků
zdá se nám,
že se náš sen vyplní.
Snad jsme i blízko pravdy,
možná blíž,
než se nám někdy mohlo zdát,
to prác.
Dokud dál,
čas se nádherní,
všem povzdání,
líb nechmaví,
všechno se blízko zdá.
Vedlech tisnivý, nechomíví, věnovadí,
na dosah svůj svět má.
Že se dál a dál,
sen se blízko stál,
kdy do sny vzává,
toho usmávají.
Že dál a dál,
sen se blízko stál,
šel se mnou,
všechno se může stál,
ještě se může stál.