Dámy a pánové, je třeba zmínit taky ještě jednu důležitou věc.
Před pár dny nás opustil náš milovaný kamarád a kolega, Pavel Protiva.
A myslím si, že tady asi každý ví, kdo byl Protiva, je to tak?
Pája byl člověk, v kterým bylo hrozně těžký se vyznat,
ale v momenti, kdy vám dal kus svýho srdce a chtěl s váma trávit čas,
tak mi věřte, že tak skvělý mejdany, tak skvělý sessions
a celkově čas trávený s ním, to prostě jen tak nezvyžijete.
Pája byl opravdu výjimečná osoba a mrzí mě, že nás musel opustit v takhle mladém věku.
Je to člověk, který tady zanechal spoustu dobrýho, přestože se mu dělo spoustu zlýho.
A já mám na vás jenom jednu jedinou prozbu.
Ať už jste byli jeho fanoušky nebo ne, všichni musíme uznat,
že měl určitý vliv na tady tu scénu a že to bylo zásadní jméno.
Byl to hlavně skvělý člověk, hodnej kluk, znal jsem ho takhle a budu si ho vždycky takhle pamatovat.
A jestli vás můžu poprosit, já a Pája jsme udělali naší první společnou skladbu,
která se jmenuje Svázace.
Já jsem jí paradoxně pár měsíců dozádů přestal hrát kompletně na koncertech,
ale dovolte prosím, abychom učtili Pájovu památku tady tou skladbou.
Kdo to zná, pojďte zpívat.
Kdo to zná, pojďte zpívat.
Děvko, moje sloky žijou, proto aby na tomhletom světě lépe bylo.
Vidí, co odtravujou, je tady milion, idiot vedle idiota nikdy tě neminou.
Proto se tady ty, blbý keci taniny, tady voni, tady my, ale málo staminy,
ani život, ani klid, prosím, on je fanatik, po cestě dostane smyk.
Mají kríhu, mají styk, velký slova, malej dyk, stand-up fake je mi líp,
kde by to bylo moc, prosím.
Když to vypíp, sorry, já to nepodávám, tak aby to bylo deep.
Oni neumí to jako já, není to náhoda, i z tebe bude hippý zák.
Děláte, co by se mělo vypískat, nemá význam dělat význam.
Mám svůj svět, po jiný nemám zájem, a mám v ruce to, co chci, jsem v právu.
A mám v hajzlu tvůj názor, že já jsem blázen, si to užívej ve strádu.
Mám svůj svět, po jiný nemám zájem, a mám v ruce to, co chci, jsem v právu.
A mám v hajzlu tvůj názor, že já jsem blázen, si to užívej ve strádu.
More, já jsem v lejkách, pod vajec, až po žal.
Bejte pou, tak se netál na nic, neprotože jsem mentál.
Schvál, jak by si na ulici poznal Hannibala Lectra.
Nosím teleskop, jsem militantní typ, Česko-Slovensko, hold je to tu plný kryst.
Vysoko školačky, ty hulí tyk, zrád na sračky, pod nějaký bolikačky.
V ránách, v ráních.
Sedám, proto si dávám bacha na to, kam sedám.
Na sedám, do sníhu maseraty, škoda Bogdávy a sedám.
Jebat na to, co o mě říká, buzerám, kopíruju paťa, upadám jako aktor.
Cigán, hobno, maďar, zkrví Česko-Slovenskou, místo huby, gaňák, seru, pecku za peckou.
Co chceš ještě, ty všichni?
Učíš mi refrém, mám svůj svět, po jiný nemám zájem, a mám v ruce to, co chci, jsem v právu.
A mám v hajzlu tvůj názor, že já jsem blázen.
Si to užívej ve strádu, mám svůj svět, po jiný nemám zájem, a mám v ruce to, co chci, jsem v právu.
A mám v hajzlu tvůj názor, že já jsem blázen.
Si to užívej ve strádu.
Po pětsetpadesátý, poslouchej po desátý, poslouchej slova mámy, poslouchej jak jsou krásný.
To, co je navíc, to mě dáví ve fázi, kde jsem teď.
Jsem lehce v nesnázích, neznáším, když plazí se jak had po podlaze.
Nevím, co se děje, dva dny nejsem v obraze.
Se povídali po odvaze, teď válí se po podlaze.
Bůh je žena, tím pádem žena jsem.
Nechat se, to není legrat se.
Ukamenovat nechat se.
Jenom proto, aby bylo líp.
Sorry, mý věci nenechají lehce svázat se.
Proto nikam nezapad se.
Nemám náladu hádat se o tom, že vlasy mi slušely víc.
Víc, už vlastně nemám si říct.
Já nejsem jen tak nějaký.
Gádžo, ani obyčejným cigánem.
Když mě vidí malí děti, tak pláčou.
Jsem démon.
Amen.
Já nejsem jen tak nějaký.
Gádžo, ani obyčejným cigánem.
Když mě vidí malí děti, tak pláčou.
Jsem démon.
Amen.
Proč jim vám?
Proti vám.
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Proč jim vám?
Pavel pro divaná vždy v našich srdcích.