Život je pro mě obnošená vesta, vše co se dalo dávno už jsem prožil.
Teď už mi zbývá jenom jedna cesta, střiknu si trochu jednu do žil.
Pár kabek u trejchu jsem požil a zítra zas si prozměnu, v případě, že bych ještě ožil kulí hlavu.
Pro ženu! Pro koho? Pro ženu!
To jsem si říkal, když mě bylo dvacet, když nevěděl jsem, kudy dál.
Až dobrý přítel vrazil mi pár facek a pak se všeho se mnou smál.
Dva roky na to, kdo jsem se zazvěšel, pro tu, co měla oči jako mantlet.
Co měla pro mě, když jsem se s ní sešel, polipky z kůtí cukrkantlet.
Pro ní jsem došel k rozhodnutí, že život bez je buď jak buď a nikdo, že mě nedonutí, abych ožil, když nemám buď.
Tu opět přítel objevil se náhle, nadávky jeho vyřkly z plných plic.
To byly kapky, do mé duše sprahlé a s té mé smrti nebylo zas nic.
Až jednou lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v tuši zas nějaký zmatek.
Došel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačili mě do lopatek.
Dobitší vlak do městských jatek, měl ukončit mé trápení, byl všený den a přece svátek, dobitší vlak měl zbožnění.
Čekal jsem zdalí, přítel se mi zjeví, aby mě vyrval smrti ze klína.
Nejde a nejde a si o tom neví, tak jsem se zven a šel jsem do Gína.
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com