Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a teplej vítr vám.
A já k horám v dáli, k modrým horám v dáli,
slumcem, který pálí, tou dovou stá dohnal.
Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály,
a jak to bylo dám, tam jak je ta skála,
ta velká bílá skála, tak tam vám holka stála
a brůrák opodal a moc se na mě smála.
Z dálky už se smála i z blízka se pak smála
a já se taky smál.
Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály,
a jak to bylo dám, řekle, že už dlouho mě má ráda,
dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda,
abych prej si ji vzal, ať nechám ty svý stáda,
že léta pilně zcádá, jen abych ji měl rád
a žil s ní jako král.
Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály,
a jak to bylo dám, pokud je mi známo,
já řek jenom dámo, milá hezká dámo,
zač bych potom stál.
Ty můj typ nejsi, já mám svojí grejsi,
svojí malogrejsi, a tý jsem srdce dal.
Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály,
a jak to bylo dám.
Jó, u tý skály, dál třešně zrály,
pod líhory vzdály, toplej vítr vál,
a já od tý skály, od tý mílý skály,
slunci, který pálí, zamhral svý stádo dál.
Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály,
slunci, který pálí, zamhral svý stádo dál.