Já jsem z rodiny,
kde se počítala každá koruna,
nebylo nazbyt,
nezbylo nic než haslit.
Stáral jsem dvou kil na sebe do šuplíku,
ale cítil jsem se fakt zlej,
majitek 50k.
Abych to zkrátil,
nebylo to vůbec lehký a prošel jsem si pak pékla,
skurveně divoká cesta.
A proto si dneska vážím věk peněz a nechci mít doma rozmazlenou hou,
to je pro mě navždy no go,
chápeš.
Když jí mám vedle sebe,
zasejtim jako že mám co chci,
skoro všechno se dí,
jak má to se stane,
málo kdy.
Jenom nevymyslím,
někdy nemáš moc divoký sny až trochu moc vysoký nároky.
Když jí mám vedle sebe,
zasejtim jako by něco píc,
skoro všechno se dí,
jak ona na mě,
když mě z to spí.
Jenom nevymyslím, někdy nemáš moc ráda,
ty peti, by zde dostávat o všechno prý.
Řeší, kdo jsem uvnitř?
Mám mě fakt ráda?
Nebo chci jenom flexit kamarádkám ten komplet Balenciaga?
Měla by chtít a chtít,
nebo čekat,
než to typ nápí?
Ne.
Dala by se mnou pahamy tri bez jediný fotky na IG?
Nevím, jak to má být,
vím jenom, jak to cítim.
Noční můra,
že za mnou přijde a řekne,
dej kartu,
dej pin.
No a co, že mám cash?
No a co, že jsem Ektor?
Věř mi,
nechci mít pocit,
jako že vedle mě felí Escort.
Londýn,
Miláno,
Madrid,
vila,
moře a bílej písek.
Mám to taky rád,
ale ne vedle těch,
který myslej v číslech.
Až uvidím čistou duši,
mě nezajímá,
co ty věci stály.
Sednem třeba do Lamborghini na Santorini,
mám větší plány.
Když jí mám vedle sebe,
zasejtim,
jako že mám,
co chci.
Skoro všechno se dí,
jak Mártos,
nestane málo kdy.
Jenom nevím,
jestli někdy nemáš moc divoký sny až trochu moc vysoký nárobky.
Když jí mám vedle sebe,
zasejtim,
jako by něco víc.
Skoro všechno se dí,
jak volanam,
někdyž město spí.
Jenom nevím,
jestli někdy nemáš moc ráda,
ty piť,
kdyby zde dostávalo všechno prý.