Od nedělek, pátku napsal jsem už řádku moc
Slovy, která mají prapo divnou mají moc
Do notesu píšu si všechny svoje opusy
Jedno v nich téma zní
Všechny ty básně určeny jsou jený
Stále v hlavě s nimi moc nad veršimnými má Sami jdou mirými,
dost o nich už vím i já
Dost o ne tu vážuji,
sami se mirýmují její rty růžové Pustí nám ráno únavou pánové
Básně z mého zápisníku hovoří
Stále jen o jedné dívce krásné Srdce mé pro žádnou jinou nehoří
Kvůli ní jsem začal psát své básně Vždycky se mi zdálo,
že o básně málo dbám
A teď ke své hrůze kořím se tému ze sám
Kde se ve mně vzaly ty poetické pocity?
Já jsem přes nevinný To všechno kvůli,
to všechno kvůli ní
Od nedělek pátku srdce v nepořádku mám
Te, co se mi líbí, metafory vybírám
Její oči zdá se myslou,
jak nebe na zemi Její hlas klétnou zní
Chtěl bych se vznášet,
chtěl bych se vznášet s ní
Básně z mého zápisníku hovoří Stále jen o jedné dívce krásné Srdce
mé pro žádnou jinou nehoří Kvůli ní jsem začal psát své básně
Básně z mého zápisníku hovoří
Stále jen o jedné dívce krásné Srdce mé pro žádnou jinou nehoří
Kvůli ní jsem začal psát své básně
Básně z mého zápisníku hovoří