Do hlavy svý někdy pouštím víc
Než bych měla i chtěla víc
Kde mohli jsme být?
I když jsi mi neslíbil nic
Tak proč se zlobím,
že jsi mi nechal tady na stole klíč?
Co když jsme zapomněli, jaký je milovat se?
Co když to neumíme,
i když hrozně moc chcem
Co když čas nepomůže a jsme už moc daleko
Jen vůně tvojí kůže, chci se tě narechnout
Možná je to tak správně, jen se neumím loučet
Ještě tu někdy najdu tvoje věci
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším?
Řešim, jestli na nás pomeneš si
Je to tak správně, jen se neumím loučet
Ještě tu někdy najdu tvoje věci
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším?
Řešim, jestli na nás pomeneš si
Vždycky když jusnu, zlížím z velký výšky dolů
Do našich okyn vidím jasně až k nám do pokoju
Chvíli se zlobíš, chvíli jen tak těše stojíš
Už taky dobře víš, že samo se to nezahojí
Co když jsme zapomněli, jaký je milovat se?
Co když to neumíme,
i když hrozně moc chcem
Co když čas nepomůže a jsme už moc daleko
Jen vůně tvojí kůže chci si tě náměchnout
Možná je to tak správně, jen se neumím loučet
Ještě tu někdy najdu tvoje věci
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším?
Řešim, jestli na nás pomeneš si
Chcem domů, domů, domů, řekni mi, kde to je?
Chci domů, domů, domů, řekni mi, kde to je?
Už musím,
musím se nalehnout
Možná je to tak správně, jen se neumím loučet
Ještě tu někdy najdu tvoje věci
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším?
Řešim, jestli na nás pomeneš si
Je to tak správně, jen se neumím loučet
Ještě tu někdy najdu tvoje věci
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším?
Je to tak správně, jen se neumím loučet