Hej,
v cesty pred sebou máš kus.
Pre tentokrát,
těplejše sa obléd z kus.
Tak prýjď,
trochu bližše nevylej.
Zloživot a jednu,
ten kokain tě zabije.
Hej,
cítíš prsto hmrávce,
půzujuce palce a dravce okolo nás,
výchajuce obrazy.
Tak prýjď,
trochu sa narovnaj.
Smejeme sa často,
tím pocitom tě nakazím.
Tisíc nocí do dna, s tvojou pomocou,
mladým chýba vojna,
světy jsou za dědinou.
Tisíc nocí do dna,
so směšnou grymasou,
mladým chýba vojna,
v redská tohle kamenou.
Tisíc nocí do dna,
s tvojou pomocou,
mladým chýba vojna,
světy jsou za dědinou.
Tisíc nocí do dna, so směšnou grymasou,
mladým chýba vojna,
v redská plné kamenou.
Slavnou
pěsnou z nej,
spíjaj sa krásou v nej,
výklad plný květí nerozbíješ,
lěkou z jej půso napíješ.
Zaoberal sa tím,
že mohli by sme pýt děle,
nebo ne pýt na zemi,
na zemi,
ale v zemi povedala veci,
ktore zaopadila doslova,
všetko chcela změnit,
změněne,
už změněne.
Slavnou pěsnou z nej,
spíjaj sa krásou v nej,
aha,
všetko sa spojí vytěhněť a každé ráno s tvojí vlastní truserou,
a kdyby to bylo vynknout svojich susedů,
mát vár chuligana to co hra sedit,
zatichnuti cigu naučit, sa večer jinak prežít.
Slavnou pěsnou z nej,
aha,
a čo to stojí, spíjaj sa krásou v nej,
aha, všetko sa spojí,
kdyby to bylo vynikat, po mě kretí, neozmíješ,
nekaozjej tu sa,
napíješ.