Dej lampu na stůl a slékni si plášť,
nevěř, že sám se vrátíš.
Na lodi bláznů je marné se ptát,
ptát, kam se má plout.
Jsme jen bloudící stín,
bez lodníků,
loď v mořích přízračných.
Můžeme plout, jen kam nese nás prout,
stejně zní pláč jako smích.
Jdou tudy roky,
jdou tudy kroky,
hořkých staletí.
Jsme loď bláznů, už víš, tohle sám nezměníš.
Vím,
že ten pocit,
že dny a noci jsou tvé prokletí,
jako dímké hvězda dnes odletí.
Jsou tady domy,
jsou tady stromy na tvých palubách,
jsme loď bláznů vždy,
když nejsme dímon,
všem slíš.
Pojď sám si oči vít,
teď to čím vším,
čím proplouváš,
změň se sám, už nic víc tu nezměníš.
Slepý je,
kdo tu smí číst ve hvězdách,
němí,
kdo příkaz dává.
Možná, že nejdřív máš z posádky strach,
vím, zvážný se zdá.
Každý bloudí tu sám, každý se dá,
jak najít přístav náš.
Můžeme plout,
jen kam nese nás prout,
tak proč se dál ještě ptáš?
Jdou tudy roky,
jdou tudy kroky horských staletí,
jsme loď bláznů,
už víš,
tohle sám nezměníš.
Mím,
že ten pocit,
že dny a noci jsou tvé prokletí,
jako dímké hvězdám dnes odletí.
Jsou tady domy,
jsou tady stromy na tvých palubách,
jsme loď bláznů,
vždyť víš,
blázy jsou Bohu blíž.
Pojď zavři oči v býtr,
teď točí vším,
čím proplouváš,
jen se sám už nic víc tu nezměníš.
Jsou tady domy,
jsou tady stromy na tvých palubách,
jsme loď bláznů,
vždyť víš,
musíš nést tenhle kříž.
Pojď zavři oči v býtr,
teď točí vším,
čím proplouváš,
jen se sám jinak náš svět nezměníš.
Jsou tady domy,
jsou tady stromy na tvých palubách,
jsme loď bláznů,
vždyť víš,
blázy jsou Bohu blíž.
Pojď zavři oči v býtr,
teď točí vším,
čím proplouváš,
změň se sám už nic víc tu nezměníš.